Co napsala média | Je dobré spěchat do Eurozóny?

Je dobré spěchat do Eurozóny?

Je to krize, jakou Evropská unie ještě nezažila. Padají banky, kolísají ceny ropy, realit i práce. Ekonomika se otřásá v  základech, a média tak současnou situaci přirovnávají k největší hospodářské krizi na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Stoupající nejistota přinesla také otázku, zda by měla Česká republika spěchat do eurozóny. Na odpovědi se však nedokážou shodnout politici ani ekonomové významných tuzemských bank.

Česká republika se v přístupové smlouvě z roku 2004 zavázala v budoucnosti přijmout jednotnou měnu. Musí však splnit řadu kritérií. Minimálně jednou za dva roky pak Evropská komise a Evropská centrální banka hodnotí jejich plnění.

"Hodnotí se tu mimo jiné kritérium cenové stability, dlouhodobé úrokové sazby a udržitelnosti veřejných financí. Sleduje se veřejný deficit i hrubý veřejný dluh," popsala EN Jana Juřenčáková, členka senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, která má praxi také jako ekonomka a daňová poradkyně.

Podle zprávy Unie Česká republika splňuje kritérium dlouhodobých úrokových sazeb a na základě rozhodnutí Rady ECOFIN z června 2008 momentálně také plní kritérium veřejných financí. U dalších podmínek má však země velké rezervy.

Datum přijetí eura v českém prostředí se tak stále odkládá. Kde se stala chyba? Podle řady pozorovatelů například v tom, že se země rozhodla podniknout potřebné reformy pozdě. To potvrzuje i Juřenčáková.

"Pokud se někdo chce poměřovat se sousedním Slovenskem, kde se bude platit eurem od 1. ledna 2009, tak si musí přiznat, že tam již byly na rozdíl od nás provedeny všechny důležité reformy, díky kterým se podařilo splnit všechna konvergenční kritéria," doplnila Jana Juřenčáková.

Termín přijetí eura v České republice se posouvá už řadu let. Například v únoru 2006 ještě velká část odborné veřejnosti věřila, že reálný je rok 2010. Už tehdy se také hovořilo o tom, že Slováci přijmou společnou měnu o rok dříve. Z důvodů, které se nezměnily.

"Slovenská cesta za hospodářským úspěchem se řídí tím, co je skutečně potřeba udělat, slovenští vládní politikové se nebojí říkat pravdu, jsou neústupní a odvážní. Jako kdysi Klausova vláda se Slováci odhodlali ke skutečným reformám. Zpočátku to trochu bolelo, ale teď začínají sklízet ovoce. U nás je fiskální disciplína jako na večírku zlaté mládeže, schopnost naší vlády udržet veřejné rozpočty v rovnováze je nulová," poznamenal tehdy pro EN europoslanec Oldřich Vlasák na adresu vládnoucí ČSSD.

Slovákům se podařilo termín dodržet, a tak už dnes mají v  obchodech dvojí ceny - ve slovenských korunách a eurech. Češi si musí ještě chvíli počkat. Jak dlouho se však tuzemští ekonomové nedokážou shodnout.

POSUNUTÍ TERMÍNU?

HRUBÁ CHYBA Například Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky, EN řekl, že s přijetím eura by země neměla rozhodně spěchat. Tvrdí totiž, že bude výhodné přejít na novou měnu až po dokončení "podstatné části ekonomického dohánění vyspělých zemí eurozóny". "Česká ekonomika zatím nemá synchronizovaný cyklus s ekonomikami eurozóny. Jednotná měnová politika Evropské centrální banky, která může vyhovovat většině zemí používajících euro, by nemusela vyhovovat Česku. Další věcí je, že bychom se vzdali nejnižších úrokových sazeb v Unii, což by znamenalo nemalou zátěž zejména pro malé a střední podniky. A konečně, probíhající finanční krize jasně ukázala, že mít samostatnou měnu a měnovou politiku je v době finančních a  ekonomických turbulencí výhodou," uvedl EN ekonom Janáček. Naopak hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík se domnívá, že bylo obrovským přehmatem, když česká vláda přestala pracovat s termínem přijetí eura k 1. lednu 2010. "Považuji to za hrubou chybu," sdělil EN Mertlík. Kurz koruny vůči euru a jeho kolísání jsou podle něj pro Českou republiku "klíčovými proměnnými." "Od července 2007 do července 2008 koruna oproti euru posílila o pětadvacet procent, oproti dolaru za necelý rok a půl dokonce o  jednapadesát procent. Exportéři, případně importéři ztrácejí příležitost kurzově se zajistit. Důsledkem jsou velké ztráty podniků," uvedl EN ekonom Mertlík.

Česká republika by tak podle něj měla přijmout euro v  nejbližší možné době. Ta se však nyní vzdálila až k roku 2013. POLÁCI CHTĚJÍ EURO V ROCE 2012 Další státy, které usilují o vstup do eurozóny, se však snaží najít bližší termíny.

"Polská vláda se v říjnu rozhodla o vstupu do eurozóny v roce 2012. Důvodem je snaha lépe čelit s eurem případným dalším světovým finančním krizím. Pod ochranná křídla jednotné měnové zóny by se rychleji chtělo dostat i Maďarsko, jehož ekonomické problémy byly během krize zvýrazněny slábnoucí domácí měnou. Premiér Gyurcsány už vyzývá ke svolání národního summitu, na kterém by se diskutovalo o plánu na přijetí eura. V  neposlední řadě krize dodala nový impuls také k přijetí měny ve Švédsku," shrnul pro EN Jan Jedlička z EU Office České spořitelny.

Doplnil, že překotný přechod na euro by nebylo pro Českou republiku ideálním řešením. "Proces přijímání eura je během na dlouhou trať, který si žádá minimálně tři roky příprav. V té době už vody globálních finančních systémů s největší pravděpodobností ztratí podobu rozbouřeného oceánu," dodal Jedlička.

vyšlo 21.11.2008; Jan Štifter, Evropské noviny