Ing. Jana Juřenčáková

Odpovědi na otázky, které měly vyjít před volbami ve Zlínském deníku, z neznámých důvodů však nevyšly…

 

-  Proč jste se dala na politiku, kdy? Co vás na tom lákalo či láká nejvíce?

Do komunální politiky jsem vstoupila v roce 1999 jako nespokojený občan a tehdy jsem byla petentem na petici za vyhlášení referenda o osamostatnění naší obce Rokytnice. Petice byla úspěšná a vzhledem k tomu, že jsem tehdy vedla tu skupinku nespokojených občanů, komunální volby jsem pak vyhrála a byla 6,5 roku neuvolněnou starostkou. V roce 2006 jsem pak byla zvolena senátorkou za volební obvod 80 Zlín. Tomu také předcházela úspěšná Petice proti změnám režimu na česko-slovenské hranici a Petice „Iniciativa za živý venkov“ za změnu rozpočtového určení daní pro obce. Takže do politiky mě přivedla nespokojenost s tím, co se kolem mě dělo. Ve vysoké politice jsem skončila v roce 2012 a letos jsem dostala novou příležitost - kandidátku REALISTŮ jsem mohla složit podle svých představ a využila jsem toho netradičně – v čele kandidátky je na prvních pěti místech pět žen. V komunální politice lze za sebou vidět konkrétní výsledky, v parlamentní politice je to už pak spíše o pomoci konkrétním lidem, obcím, firmám, o prosazení změn nefunkčních zákonů. Vždycky říkám, že problémy jsou od toho, aby se řešily.

 

- Čeho byste chtěla dosáhnout?

Program REALISTŮ je souhrnem 33 realistických kroků vpřed. Pokud by se mně podařilo být při prosazení alespoň tří bodů, byla bych spokojená: - snížení důchodového pojištění pro pracující rodiny s dětmi, - odpuštění absurdní platby důchodového pojištění pracujícím a podnikajícím seniorům, případně zohlednění těchto plateb při přepočtu důchodu, - zjednodušení a urychlení stavebního řízení zavedením formulářových podání a pevných lhůt pro rozhodování úřadů.

 

- Koho považujete za největšího politického soka? A proč?

Je zvláštní, že lidé chtějí změnu, ale přitom když už přijdou k volbám, tak mají strach, aby jejich názor nepropadl, proto ho dají těm stávajícím stranám a ve změnu nevěří. Takže za našeho největšího politického soupeře považuji strach lidí svobodně se rozhodnout, koho volit. A dalším politickým soupeřem je podle posledních voleb 3 413 283 voličů, tj. 40,52% těch, kteří nenašli nikoho, komu by chtěli dát svůj hlas. Věřím, že v těchto volbách již alternativu najdou.

 

- V čem aktuálně vidíte největší problém ve Zlínském kraji, případně jen na Zlínsku?

Zlínský kraj je podle analýzy, která srovnávala kvalitu života, na 10. místě ze 14 krajů. Mladí lidé se stěhují do větších měst, odchází z kraje a dochází hlavně k vylidňování venkova. Jednou z příčin jsou nízké mzdy v regionu a nedostatek odborných pracovních míst zejména v příhraničních oblastech. Průměrná mzda je v současné době druhá nejnižší v České republice. S kvalitou života souvisí také dostupnost zdravotní péče, dostupnost bydlení, dopravní infrastruktura, napojení na dálniční síť. Ke zvýšení průměrné mzdy by mohlo přispět snížení ceny práce, tj. snížení povinných odvodů a daní v návaznosti na změny příslušných zákonů. Výstavbu dálnic by mohl urychlit návrh zákona o strategické infrastruktuře, který máme připravený a který by také omezil vliv ekoteroristů, kteří si z blokování staveb udělali živnost.

 

- Máte nějakou kuriozitu, co se týče předvolební kampaně?

Mám za sebou čerstvou osobní zkušenost, jak se dělá předvolební kampaň z nemocniční postele a mohla jsem si současně vyzkoušet fungování zdravotního systému v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Ne každému se podaří, aby si něco takového prožil místo předvolební kampaně a proto si dovolím touto cestou poděkovat celému oddělení UROLOGIE , které vede pan primář MUDr. Jaroslav Hynčica, panu primáři MUDr. Ivanu Andělovi, lékařům ze záchranky a všem dalším, se kterými jsem se jako pacientka setkala, za jejich nepřetržitou příkladnou péči o pacienty.

 

- Proč vlastně kandidujete v blížících se volbách? Jaký je váš cíl?

Od roku 1992 jsem OSVČ, v současné době i zaměstnanec a vytáčí mě to, jak někteří vrcholní politici neustále vypouští jedovaté šípy, jak zaměstnanci doplácí na OSVČ. Spousta lidí vůbec neví jak to funguje a taková prohlášení vyvolávají zbytečné pnutí mezi oběma skupinami. I zaměstnanci potřebují služby OSVČ a OSVČ zase potřebují kupovat zboží, které vyrábí zaměstnanci. Chtěla bych, aby došlo ke zlepšení politického vyjadřování, politické kultury. Na základě prožité zkušenosti bych se také chtěla podílet na prosazení souboru opatření vedoucí ke zlepšení postavení lékařů, sester a pečovatelského personálu.

 

- Jakého máte koníčka?

V poslední době je mým velkým koníčkem fotografování mobilem – hlavně obloha, západy a východy slunce, příroda, našich pět vnoučat. Kromě toho je mým koníčkem čtení a také mě zajímají věci mezi nebem a zemí.

 

podpis


_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _